Internetové hlasování o "Hrdinu lidských práv 2011" bylo předčasně ukončeno a výsledky jsou cenzurovány poté, co libyjský lídr Muammar Kaddáfí jasně vedl, následován Nabeelem Rajab Bahrajnem a Michaelem Jacksonem.

Zpravodajská agentura Mathaba zachytila důkaz o podvodu ze strany Amnesty International USA v jejich internetové anketě. 

AI je také pod světovou kritikou za ignorování neutěšené situace libyjských občanů, kteří byli bombardování a napadeni západními mocnostmi ve jménu "lidských práv"a především za předčasné uzavření online hlasování a neobvyklou změnou pravidel poté, co nejvíce hlasů získal Muammar Kaddáfi.

Libye (oficiálně Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje) se stala z nejchudší země světa tzv. africkým Švýcarskem poté, co nekrvavým převratem v roce 1969 převzal moc Muammar Kaddáfi a předal ji obyvatelům v podobě specifické formě přímé demokracie, nazývanou džamáhiríje.

Díky bezplatnému školství, zdravotnictví, bydlení, elektřině a vodě se Libye stala inspirací pro mnohé "bojovníky za svobodu" na celém světě, kteří se snaží napodobit ideály Zelené knihy.

1. září 1969 provedla malá skupina vojenských důstojníků vedená 28letým armádním důstojníkem Mu'ammarem Abu al-Minyar Kaddáfím nekrvavý převrat proti hlavě Libyjského království, králi Idrísovi I.. Nový režim, v čele s Výkonnou radou revoluce zrušil monarchii a vyhlásil novou Libyjskou arabskou republiku. Heslem revoluce bylo "svoboda, socialismus a jednota". Po Kaddáfího převratu byli Američané nuceni v červnu 1970 svou leteckou základnu Wheelus Air Base na území Libyjského království opustit. Arabský svět byl fascinován silou, z níž se dařilo likvidovat kolonialismus a realizovat tak odkaz egyptského prezidenta Násira.